Freelancerů je díky koronaviru více. A budou přibývat

8.9.2021 | Samostatná výdělečná činnost v době ekonomického stresu roste. Pandemie náhle změnila životy všech lidí a zaměstnance přeměnila ve virtuální pracovníky, kteří pracují na dálku. To vše urychlilo přechod na volnou nohu, což zpřetrhává vazby mezi firmami a zaměstnanci.

Na začátku pandemie Covidu-19 začala významná část pracovní síly poprvé pracovat na volné noze. Omezila se totiž práce tradičních gigantů. Najednou se tu objevily dva protichůdné trendy, zatímco sezónní pracovníci většinou kvůli důsledkům opatření a sociálního distanců přišli o svůj výdělek, někteří zvolili tuto variantu kvůli uzavření ekonomiky. Ve výsledku byl ovšem nárůst freelancerů vyšší, a dokonce překonal odhady, které současný počet lidí na volné noze předikovaly až za další tři roky.

 

Pro koho pracovat

Složení pracovních sil v samostatné výdělečné činnosti se diametrálně změnilo. Práce na volné noze se může pohybovat od rozvozu potravin několikrát měsíčně až po práci programátora nebo účetního na plný úvazek. Vzhledem k této rozmanitosti pracovní síly neexistuje jeden způsob, jakým pandemie ovlivnila práci na volné noze jako celek. Jestliže někdo vycítil nové příležitosti a poptávku po jednom typu freelancerů, tytéž síly zároveň snížily poptávku po jiném. 

Například spolujízda enormně poklesla, zato prudce vzrost rozvoz potravin. Nejvíce rostoucím odvětvím je komunikace, marketing, reklama a lidské zdroje. To potvrzuje, že nové technologie vytváří větší flexibilitu na pracovišti. Schopní lidé s notebookem a telefonem mohou pracovat odkudkoliv a kdykoliv. Celkově tedy přišli o práci freelencera hlavně ti, kteří to vykonávali jako práci na vedlejší poměr a s menší kvalifikovaností, kterou prováděli osobně. Noví „volnohaři“ jsou s vyšší kvalifikací a na plný úvazek.

 

Jsou potřeba tady a teď

Pracovníci na volné noze mají několik nevýhod. Firmy si je napříč všemi funkcemi najímají proto, že potřebují někoho šikovného právě v tuto chvíli. Zatím si k sobě neumí najít větší vazbu. Konkurenční výhoda pro zaměstnavatele vznikne, až když budou kombinovat zaměstnance na plný úvazek a kvalifikované pracovníky, kteří mají rádi flexibilitu a práci na dálku. Takové sestavování nakonec vyrovnají podmínky mezi zaměstnanci a nezávislými pracovníky 

Znepokojivé je také to, že mnoho lidí si freelancing nevybrali kvůli svým potřebám, ale protože jim pandemie vzala jejich dosavadní živobytí. Nejde tedy o volbu, ale prostředek k přežití. Tady se člověk musí zamyslet, jestli se mu líbí samostatnost a kontrola, nebo zase jistota zaměstnání. Může to být otázka spíše pro starší generaci, protože mladší lidé přitahuje podnikavost. Záleží i na oboru. Jinak svoji práci jako „volnohař“ oceňuje IT profesionál a jinak řidiči Uberu, kteří o svoji práci ani nemusí stát.

 

Kdo platí náklady

Samostatně výdělečná činnost je odpoutána od kanceláře, takže pracovníci si nevytvářejí osobní vazby se svými šéfy. Spousta společností si pak může uvědomit, že nepotřebuje zaměstnance na plný úvazek, protože ušetří za nájem, benefity, školení a ostatní. Nevýhodou je, že taková pomoc je nestabilní, hlavně, když je potřeba.

Naproti tomu lidé stále raději hledají plné zaměstnaní s výhodami, se smyslem pro cíl a skutečnými vztahy se spolupracovníky. Představa, že by se všichni proměnily do volných modelů, je nereálná. Drtivá většina lidí pracuje pro někoho jiného.

Budoucnost však bude patřit práci na dálku a očekává se, že se i nadále zvýší počet lidí na volné noze. Lidé totiž budou jednat podle svých priorit pracovního i soukromého života po pandemii a firmy se budou snažit snížit režijní náklady. Vše tedy nasvědčuje tomu, že v následujících letech se vytvoří hybridní pracovní síly, které budou zaměřené spíše na dovednosti než na pracovní úvazek. Proto se ani neočekává, že by se růst trhu s pracovníky na volné noze v dohledné době zpomalil.